Pustota. Ve všech smyslech.

20. října 2013 v 18:16 | Skinny Bitch°° |  Dny hubnutí a výsledky
Den 9

I call her name
Across an endless place
She'll answer me
Wherever she may be





Hey, děvčata!
Jak se máte? Jdou kila dolů?
Pamatujete si ještě na můj předchozí článek o mé bff? Tak tohle je její blog -> skinny-zone by T.
Spřatelujte!
Hmm, mám dojem že něco se v mně porouchalo. A nemyslím jen po fyzické stránce, psychika je v pr*eli.
Uhh,
je to složité.
Teprve teď jsem si vzpomněla jak mi řikál, že jsem šílená. Bylo léto, jediná doba v roce kde jsme se mohli vidět klidně každý den. Byl to můj kamarád, jenom kamarád. Rozumněly jsme si už od tři lét, kdy jsem mu vařila polívčičky z louže. A přáteli jsme i zůstali.
Tehdy byla už tma, poměrně i zima a on seděl naprotiv a dokuřoval cigaretu. Sam hulil jako fabrika a mně řikál, že si zníčim plíce. Vyprávěla jsem mu zrovna o klukovi, jak je pěkný a tak dospělý. Rozhodně byl víc sexy než ty předchozí a on jen mlčel. A tím mě štval, už nějakou dobu, ale znala jsem ho až moc dobře na to, abych věděla že takhle mlčí pořád.
- No tak, řekni už něco.
- A co?
- Co co, co si o něm myslíš!
- Nic si o něm nemyslím.
- Ehh, jsi děsnej.
- ...
- To mi na to nic neřekneš?
- Mohl bych.
- Ale...?
- Měla bys jít domu.
Tehdy mi byla zima, pořádna. Pomalu už bylo září, a tak jsem nijak neodmlouvala a vstala. Už jsem přemýšlela nad tím, jak dlouho s ním nebudu mluvit, když se ozval.
- Počkej.
- No?
- Měla bys ho nechát.
- A to jako proč?
- Je na tebe moc dobrej.
- Tsee, sklapni. Jsi blbec.
Otočila jsem se a vydala se domu, ale i tak jsem slyšela jak se samolibou radosti vykřikl: A ty šílená.
Po nějaké době jsem na to zapomněla. Nebylo proč na to vzpomínát ale teď..

Zas jsem se vrátila ke svému starému způsobu, přes výkendy něco jim, nepřežírám se ale jim. A přes týden pak nejím.
Mně to tak vyhovuje.
A jaký způsob máte vy, holky?)
 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Komentáře

1 Emily Emily | Web | 20. října 2013 v 19:38 | Reagovat

Napsala jsi to u mě přesně. Myslí si, že jsem asi zhubla mávnutím proutku. Nebo, že jsem se najednou probudila o 20 kilo lehčí. Ne, je to dřina, která mě vyčerpává a bere mi sílu.

2 Andee Andee | Web | 20. října 2013 v 23:05 | Reagovat

Já taky během týdne jím míň, nemám tolik času a víc chodím mezi hubený lidi :-D
To s tím přirovnáním k zebře je úžasný a přesný :-D Taky funguju nejlíp když nevím jak na tom jsem, každodenní vážení a pohled na úspěch mě nutí povolit :-D A já ve 34 vypadala tak otřesně že bych v ní nevylezla ani z kabinky, natož mezi lidi :-D Neboj, taky se dočkáš a jak znám tvou morálku, řekla bych že brzy :-)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama